Problém dnešní doby? Strach, úzkost, panika

Strach a úzkost jsou vlastně přirozenou reakcí organismu, který se ocitne v náročné situaci. Tyto reakce nám umožňují přežít. Je však důležité rozlišovat mezi „obyčejnou“ úzkostí či strachem, které občas postihnou každého z nás a úzkostnou poruchou, která dokáže dlouhodobě znepříjemňovat život.


 

Jak tedy rozlišit „normální“ strach a úzkostný stav? Ten první je způsoben reálnou hrozbou, která nám může ublížit. K tomu nedochází příliš často. Naproti tomu úzkostný stav je dlouhodobý negativní pocit. Máme například strach ze selhání, že se nám nebo blízkým něco stane, zkrátka neustále vytváříme katastrofické scénáře.

 

Dnešní doba nás často staví do situací, které vytvářejí na jedince tlak, a ten pak reaguje právě pocitem úzkosti či strachu. Současná pandemie koronaviru je extrémním příkladem této situace. Necháváme se bombardovat katastrofickými zprávami, dobrovolně si čteme víc a víc zpráv, protože máme pocit, že musíme být „v obraze“, informace a čísla se na nás valí odevšad. I pokud zrovna nové informace nehltáme sami, naše rodina či kolegové se častokrát vynasnaží, abychom byli s novinkami obeznámeni.


 

Tento neustálý přísun informací, zejména negativních, může naše podvědomí „nahlodat“ a způsobit, že se v něm dlouhodobě usadí strach. Mezi ohrožené skupiny patří lidé, kteří mají obecně zvýšený strach o své zdraví, ale také ti, kteří si v životě prošli traumatickými zážitky. Ohroženi můžou být však i ti, kterých se předešlé dva body netýkají.

Problém nastává tehdy, kdy úzkostné či panické stavy nedokážeme kontrolovat. Pokud se vrátíme k příkladu se současnou situací, měli bychom se v takovém případě vyhýbat velkému množství zpráv, které jsou někdy schválně nadsazené. Tón moderátorů v televizi či dramatické znělky, to vše má vliv na to, jakým způsobem informace přijímáme a zpracováváme.


 

Jestliže vy sami nebo někdo z vašeho blízkého okolí trpí na úzkosti, pokuste se dát situaci racionální rámec. Nepřiživujte ten strach a věnujte se raději jiným činnostem, pokud možno takovým, které vám dělají radost a přivedou vás na jiné myšlenky. Pokud však máte pocit, že pomoc rodiny či přátel nestačí, nebo nevíte, jak o tom s nimi mluvit, můžete využít pomoci psychoterapie. Nejhorší, co můžete udělat, je řešit tyto problémy alkoholem, drogami apod., které ve výsledku situaci pouze zhoršují a odkládají řešení na neurčito.

Moderní psychoterapie >>

 

Autor: Hana S.

Jmenuji se Hanka a zdravý životní styl je pro mne reálným způsobem života. Cítím se tak mnohem lépe a plná energie. Byla jsem biohackerka ještě dávno před tím, než tento termín vůbec vznikl. Sama na sobě zkouším, co je pro mé tělo nejlepší a své poznatky se snažím předat dál prostřednictvím hodnotných článků. Psaným textem tvořím kvalitní obsah také jiných webových stránek (kontakt). Mám ráda dobrou kávu, pozitivní lidi, toulky přírodou, jízdu na kole a relaxaci při józe.

přečtěte si také

Jackfruit: Opravdu chutná jako maso? Dokáže v jídle nahradit pšeničnou mouku?

Na jackfruit jste už možná někde narazili. Velmi často se objevuje v jídlech asijské kuchyně …

Napsat komentář